Úplně běžně dnes uvádíme, kolik světelných let je od nás vzdálena která hvězda či mlhovina. Jak jsme ale na tato čísla přišli? Kniha nás provede od prvních pokusů o určení vzdálenosti Slunce a Měsíce, které podnikli antičtí astronomové, až k teoriím moderních velikánů tohoto vědního oboru, jako byl Edwin Hubble. V jejím centru však stojí téměř zapomenutý příběh ženy, jež na počátku 20. století objevila jeden z významných zákonů umožňujících měřit vesmír, příběh Henrietty Swan Leavittové. 198 stran.
Kromě původních výkladů zjevení betlémské hvězdy shromáždil autor v této knize ohromující množství astrologických a numismatických údajů, z nichž mnohé budou nové i pro odborníky. S pomocí astronomických, astrologických i historických faktů splétá napínavý, téměř detektivní příběh jednoho z největších mystérií a hledá odpověď na otázku, která po celé věky fascinovala křesťanský svět: Co přivedlo mudrce do Betléma? 220 stran.
Dva renomovaní vědci prezentují ve své knize odvážnou vizi kosmu, jež bere vítr z plachet tradiční teorii velkého třesku. Podle jejich smělé kosmologie je zrod vesmíru jen jednou fází z nekonečného cyklu kolizí mezi naším vesmírem a paralelním světem. Tuto svou teorii - teorii cyklického vesmíru - dokládají novými poznatky z astronomie, částicové fyziky a teorie superstrun. Podle nich nezačal ve velkém třesku čas, velký třesk je jen jakýmsi mostem v nekonečném opakování cyklů evoluce, jež doprovázel vznik nové hmoty a zrod nových galaxií, hvězd a planet. Teorie cyklického vesmíru může vyřešit záhady kosmu. 268 stran.
Autor:Arthur C. Clarke, Heather Couperová, Nigel Henbest
Vydavatel, rok:Universum, 2009
Dějiny astronomie jsou odrazem historie lidstva. Naši předkové budovali hvězdám monumentální památníky, k nimž patří třeba kamenné kruhy Stonehenge a velechrámy pyramid. Dění na obloze pohánělo naše náboženství a naši kulturu po nespočetná tisíciletí. Počínaje starými Řeky se lidé snažili pochopit uspořádání vesmíru. 288 stran.
Evropská jižní observatoř (ESO) je v současnosti nejvýkonnější pozemní astronomickou observatoří na světě, která byla vybudována z příspěvků dnes již dvanácti zúčastněných evropských zemí. Česká republika usiluje o vstupu do ESO již od roku 2004 a jednání by měla vyvrcholit na letošním Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze. Publikace Petra Hadravy mapuje dynamickou historii ESO a její důležité role coby prostředníka návratu evropské astronomie na scénu současného vysoce konkurenčního prostředí vědeckého světa. Druhá a neméně důležitá linie knihy se zaměřuje na komplexní vývoj astronomie v českých zemích a jeho zařazení do kontextu světové vědy. 126 stran.
První exoplaneta, planeta obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce, byla spolehlivě prokázána v roce 1995. Nyní, zhruba deset let po prvním objevu, je exoplanet známo na dvě stovky a jejich počet se rychle zvětšuje. Ukazuje se přitom, že cizí planetární soustavy jsou velmi rozmanité, rozhodně neplatí, že ta naše představuje jakýsi univerzální prototyp. To jen podtrhuje značný význam výzkumu exoplanet. Jejich studium nepochybně poskytne v nedaleké budoucnosti zásadní výsledky a může přispět k zodpovězení otázky, jak vzácnou planetou je naše Země. Autorem knihy je současný ředitel Hvězdárny a Planetária Mikuláše Koperníka v Brně. 104 stran.
Revidované vydání úspěšného encyklopedického průvodce. Poskytuje veškeré informace potřebné ke studiu a pozorování noční oblohy. Obsahuje více než 50 nejnovějších barevných snímků z kosmických sond. Barevné mapy oblohy od Wila Tiriona zobrazují všech 88 souhvězdí. 256 stran.
Vesmír není popuze to, co vidíme očima a dalekohledy. Je zde 23% temné hmoty, zatím neznámých částic, které projdou celou Zemí, aniž by byly zachyceny. Zdaleka největší součástí vesmíru temná energie prostupující celý vesmír, která má za následek zrychlenou expanzi vesmíru a tvoří plných 73% hmoty a energie ve vesmíru. To, co vidíme, jsou pouhá 4%skutečnosti. Až 99% této látky tvoří plazma. Hvězdy jsou obří horké plazmové koule, mlhoviny tvoří rozsáhlá chladná plazmová oblaka. Stav látky, který na Zemi známe jen z kanálů blesků, ionosféry a našich laboratoří, je ve vesmíru zcela běžný. 272 stran.
Teorie hyperprostoru se podle autora může stát "teorií všeho", po níž dlouhá léta neúspěšně pátral Einstein a která by sjednotila všechny známé přírodní zákony. Hyperprostor nás seznamuje s historií čtvrtého rozměru, přibližuje strunovou teorii, předkládá nejnovější vědecké poznatky a klade si i otázky o možnostech života v paralelních vesmírech. 320 stran.
Pozoruhodné události, které byly zaznamenány v historii astronomie, najdete v knize ředitele brněnského planetária Zdeňka Pokorného. Některé z uvedených událostí byly natolik zásadní, že navždy ovlivnily vývoj vědy či dokonce celého lidstva, jiné byly jen epizodami, na něž současný svět téměř zapomněl. Bezvýznamné však nebyly žádné z nich. Události jsou seřazeny podle kalendářního data, a tak se při jejich čtení střídavě ocitáme hluboko v minulosti i v době dnešní, kterou si ještě dobře pamatujeme. Autor začíná 1. lednem 4713 před našim letopočtem, dnem, od kterého se začíná nepřetržité astronomické počítání dní. Prochází pak jednotlivé dny v kalendářním roce a zastavuje se u významných z nich, aby skončil 24. prosincem a návratem Halleyovy komety. 200 stran.
