První číslo Akt Fakulty filozofické Západočeské university v Plzni zahrnuje příspěvky představující především orientalisticky, politologicky a antropologicky zaměřená pracoviště fakulty, přičemž zvláštní pozornost je věnována oblasti Blízkého východu. 176 stran.
Vydavatel, rok:CDK - Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007
Sborník z konference o analogii ve filozofii a teologii v historické perspektivě, která se konala roku 2006 na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci. Kniha představuje v mnoha ohledech hraniční téma: úvahy týkající se jazyka a jeho fungování zcela přirozeně přecházejí v přemýšlení o povaze reality jako takové. Vzájemné podobnosti a obdoba objektů, vlastností, vztahů a struktur se zdají být všudypřítomným prvkem mnohotvaré skutečnosti, kterou se snažíme zachytit, vyjádřit i přetvářet v řeči. Není tedy překvapivé, že analogie jako fenomén jazyka, empirické i trans empirické skutečnosti tvoří od počátku myšlení důležitý námět úvah filozofie jazyka a logické sémantiky, metafyziky i teologie. Publikace bezpochyby osloví čtenáře se zájmem o filozofii, teologii, logiku, historii nebo jazykovědu. 220 stran.
Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným knihám té doby. Burtonovo zpracování je navzdory desítkám jiných zcela ojedinělé proto, že je podrobným rozebíráním všech souvislostí daného jevu. Anatomie melancholie je dodnes velmi poutavá a čtivá: jakmile se melancholie stává základní dispozicí člověka, odráží se v něm svět, který ztratil svůj pevný řád, lidský život se ocitá na samé hranici nevyléčitelné choroby a melancholie se analogicky přenáší na celé království a vlastně na celý známý svět. Burtonův traktát však sám melancholický není, snaží se čtenáře poučit i pobavit. Autor se živě zajímá o astronomii, která ještě není přísně oddělena od astrologie, populárním způsobem prezentuje myšlení, které je vlastní Shakespearovým hrdinům, zabývá se vlivem hudby na lidskou mysl apod. Burtonovo dílo je základním pramenem pro většinu následujících zpracování daného tématu. 332 stran.
Studie předkládané v této publikaci navazují na autorovy dřívější úvahy o vztahu filosofie a básnického mýtu v rámci klasické řecké literatury. Stejné téma je nyní nahlédnuto z perspektivy rodící se křesťanské filosofie. Způsob, jakým se Klement Alexandrijský pokouší využít některých klasických postav řeckých mýtů, jako je Prométheus, Hermés či Dionýsos, k objasnění svého pojetí biblických dějin spásy, nám ukazuje, do jaké míry mohlo původní schéma mytického příběhu ovlivnit formování křesťanské duchovní tradice. 144 stran.
Kniha mapuje snahu autora prokázat a propracovat souvislosti mezi fenomenologií a estetikou. Autor do ní sebral u příležitosti svých pětaosmdesátin některé své, někdy starší, někdy polistopadové texty o fenomenologii samé a o pokusech zastihnout ji v jejím iniciačním a interpretačním nakročení do světa umění a poezie. 250 stran.
Filozofové Richard Rorty a Gianni Vattimo sice vycházejí z odlišných intelektuálních tradic, oba však spojuje kritický přístup k metafyzice. Ve svém díle se zabývají otázkami, které přesahují rámec filozofie, a přehodnocují základní otázky náboženského života i víry v Boha. Trvají na tom, že odmítnutí metafyzické pravdy neznamená nezbytně smrt náboženství; naopak, podle nich se tak otevírají nové způsoby, jak o zbožnosti uvažovat a tyto nové způsoby kladou důraz na křesťanskou lásku, solidaritu a ironii. Živý dialog mezi oběma filozofy, který tuto knihu uzavírá a který moderoval a redigoval Santiago Zabala, analyzuje budoucnost náboženství spolu s politickými, společenskými a historickými aspekty charakteristickými pro náš současný postmoderní, postmetafyzický a postkřesťanský svět. 94 stran.
Základní dílo francouzského existencialismu, v němž se autor pokusil navázat na Heideggerův filosofický výklad lidské konečnosti, kterou chápe jako možnost být tím, čím nejsem, a nebýt tím, čím jsem. Jean-Paul Sartre v tomto rámci vykládá lidskou svobodu, situovanost všech projektů a v rámci analýzy konkrétních vztahů k druhému člověku podává i svůj slavný výklad, v němž se lidská otevřenost pro možnosti neautenticky zvěcňuje. Přeložil O. Kuba. 718 stran.
Trojsvazkové česko/německé vydání Heideggerových kratších textů. První svazek obsahuje studie: Úvod k přednášce Co je metafyzika?, Doslov k přednášce Co je metafyzika?, druhý svazek: Konec filosofie a úkol myšlení, Moje cesta k fenomenologii, O porozumění času ve fenomenologii a v myšlení otázky po bytí, třetí svazek studie: Věc, Doslov. Dopis mladému studentovi, Řeč, básnicky bydlí člověk, Co je to filosofie? Principy myšlení. Přeložil I. Chvatík. Druhé, opravené vydání. 96 stran.
Sborník sestavený editory Petrem Glombíčkem a Janem Kunešem nabízí český překlad několika základních soudobých badatelských textů ke klíčovému tématu Descartovy filosofie - k problematice Descartova prvního principu, obvykle vyjadřovanému slavnou větou cogito, ergo sum (myslím, tedy jsem). Uveřejněné studie poskytují jak standardní školský výklad tématu, tak některá z jeho nejvlivnějších originálních zpracování. 180 stran.
