V čem vidíte příčinu zhoršování výsledků českých žáků v matematice, které prokázal mezinárodní výzkum TIMSS?
Diskuse založena: 16. 12. 2008
Diskusní příspěvky vyjadřují názor autorů.
Diskuse není redakčně upravována, avšak příspěvky, které nerespektují pravidla slušnosti, porušují platné zákony ČR, poškozují jméno provozovatele či zřizovatele, budou odstraněny.
Příspěvky do diskuse mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé, zobrazeny budou až po schválení editorem portálu EDU.CZ.
příčiny zná každý učitel
Autor:
staněk miroslav , 16. 12. 2008 13:35
Příčin je spousta. Jednak matematika a přírodní vědy v devadesátých letech přestaly být prioritou. Na SOŠ a SOU došlo k poklesu hodinových dotací. Na ZŠ tomu není jinak. Další příčinou je úbytek kvalitních učitelů. Hodně z nich šlo za lepším mimo školství. Ve školách zůstali jen nadšenci a ti, kteří neměli kam jít. Na ZŠ učí i maturanti, což je především na prvním stupni katastrofa. Nejde zde o znalosti, ale o metodiku, a o té nemají učitelé bez odborného vysokoškolského pedagogického vzfdělání ani páru. Pak to vidím u nás na střední škole, co jsou mi schopni někteří žáci tvrdit. No a nepřispěla tomu ani situace ve společnosti. Tragická devalvace vzdělání a paušální očerňování učitelů ze strany médií a některých ministerských úředníků způsobily, že na vzdělání se řada nevzdělaných dívá s despektem. Otázka "K čemu mi to bude ?" zaznívá ze všech stran, aniž by se autoři zamysleli nad její nesmyslností. Aplikace nemůže být kritériem obsahu vzdělávání. V dnešní složité době dítě nemůže vědět, co bude dělat za dva, pět, deset let a co bude potřebovat. Musí mít široké základy a být flexibilní a k tomu přispívají spíš těžší školní podmínky než volný režim. Zrovna tak heslo "Těším se do školy" je heslo zavánějící dobou socializmu. Takových hesel bylo spousta, ale je to stejná utopie, jako budovat komunismus. Musíme sice změnit přístup k žákům, ale to neznamená, že ze školy bude zábavný park. Ve vzdělávání jsou oblasti, kde je dril nezbytný, a bohužel matematika v některých oblastech dril přímo vyžaduje. Navíc nedovoluje žákům nějak svou nekompetenci obejít. Nejde jen o aplikaci, ale o způsob myšlení a duševní kompetence, které jiné obory nerozvíjí. Pokud ke vzdělávání nepřistoupíme zodpovědně a neuvědomíme si, že ne každý, kdo chodil do školy rozumí vzdělávání, a dáme možnost odborníkům spojeným s praxí a praktikům, kteří znají skutečný stav (s vědomím, že to bude něco stát), pak nedojde k zlepšení a situace se bude spíš zhoršovat. Bez kvalitních učitelů nebude kvalitní školství.
Re: příčiny zná každý učitel
Autor:
Lukáš Ivan, 09. 01. 2009 11:33
Já začnu z trochu jiného soudku. Jsem příznivcem (prý čínského) přísloví: Řekni mi a já zapomenu, ukaž mi a já si zapamatuji, nech mne to dělat a já pochopím.V 1. třídě děti modelují číslice z modelíny, tvarují z provázku, vymalovávají vodovkami, pak se počítají a ukazují kostky, počítají zbylé bombony v sáčku. To je slibný začátek. Děti nadšeně zjišťují, že si spočítají útratu v obchodě či v restauraci, vidí smysl!!! Na 2. stupni se to nějak zadrhne.Jistě matika je čím dál složitější a hrou už zvládnout (podle učitelů) už tak snadno nejde. Ano, asi pomocí modelíny či provázku už ne. Děti jsou ale rozumově vyspělejší, získaly mezitím spousty vědomostí z jiných oborů, nabízí se mezipředmětové přesahy - do zeměpisu, občanské nauky apod. Jejich jednotlivé vědomosti by se měly začít čím dál více propojovat a pospojovávat. Myslím, že hlavní kámen úrazu je v zájmu učitelů zkusit to jinak, nově. (Ale to bychom se lehce dostali zase k platům, tedy motivaci, potažmo společ. uznání učitelů; o tom tu však píší jiní a já souhlasím, jen připomínám vnitřní motivaci - snazší a snad i nadšenější práce se třídou.Konečně i učitelův pocit uspokojení z povedených výstupů.) Velmi dobře si pamatuji vlastní pocity z učení se matematice na ZŠ i SŠ v 80. letech. Ta obrovská nuda, dril, bezmoc a hl. zásadní vnitřní problém, co s tím v praxi. Neříkám, že koho matematika nebaví nebo mu nejde, má mít právo se např. maturitě z tohoto předmětu vyhnout. Ale kde je propojení s praxí, které by tomuto důležitému předmětu dodalo smysluplnosti? Dorazilo na SŠ konečně nějaké ponětí o finanční gramotnosti? Nebo tato myšlenka zůstala jen na papíře? Kdy jindy než v dnešní době by se občan ve svém vlastním zájmu měl zajímat o své osobní finance, umět si sestavit rodiný rozpočet, do čeho investovat, kde se pojistit atd. To jsou přece dovednosti, schopnosti, které lze bezvadně získat a natrénovat ve škole. A jsou to možnosti, jak matematice vrátit praktický smysl.
Nespokojenost
Autor:
Trčková Alena, 17. 12. 2008 14:20
S příspěvkem pana Staňka plně souhlasím. Ráda bych však doplnila, z mého pohledu - učitelky, pár dalších příčin. Bude-li společností učitel adekvátně ohodnocen, tím zařazen mezi ostatní vysokoškolsky vzdělané odborníky, stoupne jeho prestiž a to bude působit jednak na to, aby sám stále na sobě pracoval, sledoval moderní trendy a rodiče by stáli za učitelem a nikoli jak je to dnes, pokora, úcta, uznání učitelské práce ze strany rodičů neexistuje. Zhoršení prospěchu, podle výzkumu je sice nejhorší v matematice, ale v ostatních předmětech to není o mnoho lepší a v chování také ne. Nespokojený učitel, nespokojení žáci, nespokojení rodiče!!!
Rodiče a škola
Autor:
Janská Hana , 18. 12. 2008 10:18
Je pravda, že vztah dětí ke škole a k učení pochopitelně hlavně ovlivňují rodiče. Je známo, že v asijských zemích rodiče velmi důrazně dbají o vzdělání svých potomků a neexistuje, že by se někdy vyjádřili hanlivě o učiteli, o škole !!! Myslím, že to se právě projevilo ve výzkumu TIMSS. Z tisku jsem se dozvěděla, že právě asijské země /Japomsko, Tchaj-wan, Hongkong.../ byly na předních místech narozdíl od ČR, která v matematice byla až pod průměrem.
Je to bída
Autor:
Hrebicek Jan, 19. 12. 2008 13:50
Myslím, že nejhorší je ten chaos v řízení a mizerný systém odměňování spolu se snahou každé vrchnosti vypadat "reformně". Ředitelé a ředitelky jsou z toho jurodiví a kvalita výuky se nahrazuje předváděním "moderního styl". Nedávno jsem poslouchal náhodou v televizi zprávy z před pětadvaceti let. No a vystupovala tam pedagožka a líčila, jak se osvědčuje nová koncepce, ve které se děti nebudou muset otrocky učit a memorovat a všechno půjde tvořivě skoro samo a lépe. Přeložit ty tehdejší fráze do dnešních o kurikulu a evaluaci a jako bychom byli tam, kde před 25 lety. Místo tvrdé práce hra na reformu, po které místo tvrdé dřiny a přetahování se s žáky půjde všechno jako po másle, radostně a všichni to budou umět a ještě se na sebe budou usmívat.
Re: Je to bída Přesně
Autor:
Vendrovský Miro, 04. 01. 2009 09:04
Každý hlupák, který se naučí pár otřepaných frází a do cizích termínů přeloží staré pojmy a chytrácky vykládá, že jde o něco super nového a reformního, vypadá jako génius, který může řídit schopné mladé i starší zkušené kantory. My mladí slintáme nad něčím, co slyšíme poprvé, protože jsme nedávali dost pozor na fakultě nebo se nám starší kantoři báli přímo říct, že tyhle triky už tu někdy byly. No a staří drží ústa, aby je někdo zbytečně nešikanoval pod záminkou, že nechápou nové světlonoše a kladou odpor inovaci, inseminaci, diseminaci, evaluaci, participaci, kreativitě, klíčovým kompetencím, průřezovým tématům. Václav Havel takové směšné řeči profesionálních zahajovačů a likvidátorů říkal ptydepe. A měl totálně pravdu.
K čemu počítat
Autor:
vena, 30. 07. 2009 10:16
K čemu je dobré počítat, když v životě nic nefunguje podle zásady sečteno podtrženo, vždycky se dá všecko nějak okecat nebo s pomocí známých a peněz zařídit. A rodiče a děti mají úplně jiné zájmy než rozumně podporovat školu a učit se. Autorita učitele, to bylo asi za Rakouska na středních školách a na venkově, ale dneska? V televizi nic o tom, že je kantor nějaká autorita a že normální je se ve škole učit, nedávají. A o tom to je.
