Díl 1: Stručná historie Všeobecných světových výstav a jejich funkce v globalizovaném a komunikačně propojeném světě

Během 150 let své existence Světové výstavy vždy přinášely nové poznatky v rámci dané éry a odrážely trendy vývoje lidské civilizace. Hlavním tahákem první Světové výstavy v Londýně byl v roce 1851 Crystal Palace: skoro pět set metrů dlouhý palác ze skla a oceli. V předvádění podobných vymožeností se poté země předháněly nepravidelně každých několik let, přičemž nemalé úspěchy zaznamenala i česká vystoupení. Pařížský Krejcarův pavilon z roku 1937 je dnes označován za předchůdce stylu high-tech a jeden z mezníků světové moderní architektury.

Od prostého vystavování artefaktů v 19. století dospělo výstavnictví v průběhu 20. století ke komplexnějšímu představování exponátů se všemi vazbami a souvislostmi. Poslední výstava před druhou světovou válkou se konala v roce 1939 v New Yorku, pak svět rozdělily boje a posléze železná opona. V roce 1958 byly vztahy v důsledku studené války vskutku chladné a právě proto budilo setkání dvou světů v Bruselu [PDF; 15 MB] mimořádnou zvědavost. Hned první den výstavní areál přilákal 150 tisíc návštěvníků, za celou dobu trvání (od dubna do října) 41 milionů. Mezi divy Bruselu patřil kromě Atomia a budovy firmy Philips od Le Corbusiera kostel pro dva a půl tisíce věřících, který zbudoval Vatikán, či pavilon civilního inženýrství, komplikovaná stavba-socha od architekta Van Doosselaerea. Československo právě v Bruselu zaznamenalo největší úspěch v historii světových výstav, Československý pavilon byl oceněn nejvyšší cenou, Zlatou hvězdou, za nejlepší pavilon. Dále ČSR získala čtvrtý největší počet cen (56) a řadu dalších ocenění. Nebývalý úspěch zaznamenalo české divadlo a klasická hudba. Koncertu České filharmonie se zúčastnila belgická královna Alžběta, Divadlo Spejbla a Hurvínka absolvovalo 6 vyprodaných představení. Architekt Josef Svoboda a Emil Radok představili velmi úspěšně polyekrán - zařízení promítající projekci na sedmi nepravidelných bílých plochách rozmístěných na černém pozadí. Program "Kulturní síně" připravovali Alfréd Radok, Ján Roháč a Miloš Forman. Vrcholným překvapením kulturního programu a celosvětovou senzací se stala Laterna magika - dokonale sladěné spojení živého divadelního představení s filmovou projekcí. Slavný restaurant Praha byl poctěn návštěvou belgického krále Baudoina. Restaurace byla po skončení výstavy přemístěna do Letenských sadů v Praze a dnes je v České republice jediným viditelným připomenutím zlaté éry naší účasti na světových výstavách.

Po Bruselu se už Světové výstavy EXPO konaly pravidelně každých pět let. Do jejich koncepce vstoupily nové formy komunikace - pořadatelé začali organizovat doprovodné akce, tj. kongresy, semináře, koncerty, festivaly, interaktivní projekty apod. Stále rostoucí důraz na interaktivní pojetí byl vynucen globalizačními tendencemi a převratným rozvojem v oblasti nových technologií. Naši účast na světové výstavě v Montrealu [PDF; 13,9 MB] v roce 1967 prezentoval pavilon architektů Miroslava Řepy a Vladimíra Pýchy. Na realizaci uměleckých děl a doprovodných programů se i v Montrealu podíleli umělci úspěšní na bruselské světové výstavě. Až patnáctkrát za den opakovalo svůj pořad "Revue z bedny" divadlo Laterna Magika. Josef Svoboda a Emil Radok navázali na Brusel svou polyvizí a diapolyekránem. Poprvé na světě byl v Montrealu představen kinoautomat - první filmové interaktivní zařízení na světě. Radúz Činčera tehdy přišel s myšlenkou rozhodovat v průběhu filmu o variantách dalšího pokračování. Protagonistou byl Miroslav Horníček, který nejen shlížel z plátna, ale navazoval i přímý kontakt s publikem. Tečkou za největšími československými úspěchy byla naše účast na světové výstavě v japonské Ósace [PDF; 10 MB] v roce 1970. Generálním komisařem československé účasti byl opět jmenován Miroslav Galuška. Pavilon projektovali architekti Aleš Janeček, Vladimír Palla a Viktor Rudiš. Autory libreta byli Jan Skácel a Adolf Kroupa. Pavilon byl postaven v horizontální perspektivě. Dominantním prvkem byla střecha připomínající pergolu výrazně přesahující skleněný plášť budovy. Náš pavilon byl jako jeden ze tří nejlepších pavilonů oceněn cenou Japonského ústavu architektury. Scénář expozice vycházel ze tří materiálů: skla, kovu a dřeva. Všemi základními tematickými partiemi expozice procházela slavná "Řeka života" od S. Libenského a J. Brychtové. Není bez zajímavosti, že Stanislav Libenský vyjádřil svůj postoj k okupaci Československa otiskem okované boty v jednom z bloků "Řeky života". Exponát však musel být ještě před instalací upraven. Za připomenutí jistě stojí díla dalších umělců - soubor skleněných koláží Jiřího Koláře, "Hrozba války" od Vladislava Janouška, neoficiálně nazývaná "Vstup vojsk" nebo vitráže Čestmíra Kafky. Ani v Ósace nechyběla Laterna Magika.

Jako Československo jsme se Světové výstavy EXPO naposledy účastnili v roce 1992 v Seville [PDF; 8 MB], nástupnická Česká republika nechyběla ani na těch posledních v Hannoveru (2000) [PDF; 7 MB] a v Aichi (2005) [PDF; 18 MB]. Českou prezentaci na minulé Světové výstavě v Japonsku vidělo téměř 1,7 milionu návštěvníků. Češi se představili interaktivní Zahradou hudby, což byl relaxační prostor s optickými a zvukovými objekty, na které si mohli návštěvníci sami sáhnout a vyzkoušet je.Dnes je EXPO ekonomickou a kulturní olympiádou světa, soutěží národů i vystavovatelů ze soukromého sektoru o úspěch v daném tématu. Současně jde o marketing zemí na mezinárodním poli. Výstavy první kategorie trvají maximálně 6 měsíců a mohou se odehrávat na neomezeně velké ploše a v době, kdy informace i zboží lze rychle a pohodlně získávat prostřednictvím internetu a dalších technologií, zůstávají místem pro osobní konfrontace se zážitky, lidmi a zkušenostmi.
Především je ale tentokrát důležité místo konání této akce. Čína se postupně otevírá světu, představuje obrovský trh, ale také zemi fantastických tradic. Účast na Světové výstavě v Šanghaji - nejdynamičtějším regionu dnešního světa - tak může pomoci rozvinout nové ekonomické a kulturní vazby, propagovat naše výrobky, představit Českou republiku jako zemi s vyspělou ekonomikou, tradicemi, špičkovou kulturou. Je to pozvánka pro obyvatele Číny k návštěvě naší země. A recipročně - pro naše účastníky jedinečná šance navázat důležité obchodní a kulturní vazby s čínskými partnery.

Zdroje:
Světové výstavy - Od Londýna 1851 po Hannover 2000. Jaroslav Halada a Milan Hlavačka. Nakladatelství Libri, 2000. Čerpáno z oficiálních stránek Kanceláře generálního komisaře účasti ČR na Světové výstavě EXPO: www.expo2005.cz a www.czexpo.com
Fotografie byly použity s laskavým souhlasem akad. arch. Ing. Miroslava Řepy, kurátora výstavy „Světové výstavy EXPO“.

Díl 2: Témata, která inspirují

V březnu roku 2009 vyhlásilo Ministerstvo školství, Národní institutut dětí a mládeže a Ústav pro informace ve vzdělávání soutěž pro studenty ve věku 15 až 19 let. Svými nápady a výtvarným zpracováním vize o lepším životě ve městě tak mohou přispět k tématu EXPO 2010 Lepší město - Lepší život“.

Oficiální vyhlášení tématu Soutěže pro mládež a představení pravidel tohoto výtvarného projektu naleznete na těchto stránkách od konce měsíce března.

Vítěz se v roce 2010 pojede podívat do Šanghaje a navštíví tak největší výstavu v dějinách EXPO.

V druhém dílu seriálu o Světových výstavách Vám přinášíme podrobnosti o koncepci a cílech české účasti na EXPO 2010.

Hlavní téma EXPO 2010 v Šanghaji zní „Better City - Better Life“ (Lepší město - lepší život).
Koncepce "ideálního města" byly vždy součástí politických, filozofických, etických a náboženských rozprav.
Na prahu 21. století, kdy v městských útvarech žije až 70% světové populace, je podobný diskurs nevyhnutelností. Cílem organizátorů EXPO 2010 je proto soustředění pozornosti mezinárodního společenství na aktuální problematiku růstu a rozvoje měst, která by měla především zdůrazňovat soulad mezi člověkem, technologiemi a přirozeným prostředím. Hlavní téma Světové výstavy odráží společný zájem zvládnout bouřlivý rozvoj městských oblastí s ohledem na kvalitu života jejich obyvatel. Dnešní města a městské aglomerace čelí mnoha problémům - znečištění ovzduší, kriminalitě, sociálním a kulturním konfliktům, nedostatku zdrojů, poškození životního prostředí. EXPO 2010 v Šanghaji si klade za cíl konkretizovat tyto problémy na globální úrovni a vytvořit základnu řešení pro budoucí generace.

Cílem Kanceláře generálního komisaře účasti České republiky na Světové výstavě EXPO (KGK) je prezentovat náš stát jako atraktivní a prosperující zemi v srdci Evropy, která unikátním způsobem přispívá k tvorbě a uchování civilizačních hodnot. Na rozdíl od mnoha dalších zemí jsme dokázali uchránit plody rozličných kultur podílejících se na vývoji civilizace v našich městech. Ať už v podobě historických center měst, která dodnes žijí vlastním životem, jsou přirozeně začleněna do okolní moderní zástavby a stala se nedílnou součástí běžného života dnešních měst. Stejně tak se v našich městech odráží i bývalé a současné soužití různých kultur a komunit, které obohacují městský život. Silnou stránkou České republiky zůstává vysoká urbanistická úroveň měst, akcentovaná v posledních 20 letech vývoje ČR.
Jako téma expozice České republiky proto generální komisař Ing. Pavel A. Stehlík vyhlásil Plody civilizace. Toto téma poskytuje velký prostor pro kreativní ztvárnění expozice České republiky, aniž by její tvůrce svazovalo, či omezovalo prezentaci země pouze na některé aspekty. Nabízí šanci představit Českou republiku jako atraktivní turistickou destinaci a zajímavý investiční prostor a současně vyjádřit schopnost našeho národa existovat v harmonii nejen se sebou samým, ale i s prostředím, jež nás obklopuje.

Cílem účasti ČR na EXPO v Šanghaji je vytvořit z hostů pavilonu aktivní zájemce o Českou republiku, a to nejen ve smyslu turistického ruchu či kultury, ale i obchodních kontaktů. Z tohoto důvodu budou na přípravách, kromě organizačních složek státu, úzce spolupracovat i podnikatelské subjekty. Expozice a doprovodné programy budou zpracovány tak, aby předaly jasné sdělení o ČR jak běžným návštěvníkům, tak i potenciálním obchodním partnerům. To je zásadní novinka proti minulým prezentacím České republiky na EXPO. Dalším důležitým záměrem KGK je snaha orientovat prezentaci ČR zejména na moderní současnost země a na mladou generaci. Zajímavou novinkou bude jistě i projekt EXPO On-line, který umožní virtuální představení českého pavilonu a ČR na webu a nabídne prohlídku EXPO 2010 i zájemcům, kteří Šanghaj nemohou navštívit osobně.

Více informací o novinkáchv přípravě EXPO 2010

Díl 3: Inspirace strukturou města

Design pavilonu a expozice

Návštěvník pavilonu České republiky na Světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji se ocitne ve fiktivním městě, kde se může cítit příjemně a kde ho nic neohrožuje. Ve městě, kde se tvoří, kouzlí, vyrábí, cestuje, pozoruje, poslouchá a kde se každý procházející může aktivně zapojit.

Touto koncepcí oslovil realizační tým vedený Ing. arch. Jaromírem Švarcem výběrovou komisi veřejné soutěže na Návrh souborného díla pavilonu a expozice České republiky.

Hlavní motto Světové výstavy 2010 Lepší město-Lepší život i téma národní účasti Plody civilizace inspirovalo tvůrce vítězného návrhu k vytvoření imaginární urbanizované krajiny. Design pavilonu a expozice vychází z urbánních městských struktur, které jsou ve zkratce a nadsázce ztvárněny na fasádách, před pavilonem a v rámci expozice.

Na čelní stěnu arch. Jiří Buček a jeho kolegové ze studia SIAL otiskli jeden z nejkvalitnějších městských celků v celosvětovém měřítku, pražské Staré město. Struktura je sestavena z malých jednotek, které dohromady vytvářejí jednotlivé městské bloky. Těmito jednotkami jsou gumové puky, významný vývozní artikl našeho státu a symbol našich světových sportovních prvenství. Kompozice puků osázených na bílém podkladu pomocí ocelových trnů dodává pavilonu prostorový dojem živého a cenného výtvoru lidského působení v průběhu staletí v centru Evropy - v Česku.

Návštěvník vstoupí do expozice pod strukturou Staroměstského náměstí. Nad zvlněnou krajinou se tu bude vznášet město, které z krajiny vyrůstá a nemůže se bez ní obejít. Město je ve skutečnosti i v expozici tvořeno plody, které naše civilizace vytvořila a jež naše města chrání. Ty jsou zarámovány v lehkých závěsných kubusech stejně jako architektura rámuje náš reálný svět.

Návštěvníci v pavilonu měkce našlapují v trávě nebo odpočívají na terénních vlnách a přitom pozorují pravidelnou síť ulic nad hlavami. Mezi ulicemi se pohybují a v blocích hledají a objevují plody civilizace - nápadité exponáty. Autorka ideového záměru Mgr. Lenka Lindaurová sestavila tým převážně mladých, avšak často již mezinárodně renomovaných tvůrců, s nimiž představí významná civilizační témata. Akcent přitom položila na poutavou až magickou formu: „divák má být okouzlen, emocionálně zasažen a překvapen. Expozice na něj neútočí, ale vtahuje jej do sebe“.

Součástí pavilonu je také obchod a restaurace, moderně navržený prostor mladým designérem Ing. arch. Tomášem Veselým. Prezentace obchodních aktivit a parterů probíhá v „meeting roomu“ a v „multi-mediálním prostoru“ návštěvníci shlédnou audio-vizuální prezentaci krajů České republiky.

Do projektu EXPO 2010 hodláme zapojit i mladou generaci, která nám svými nápady pomůže v rámci soutěže hledat lepší život ve městě. Výtvarný projekt vyhlásíme ke konci března 2009 a za nápadité ztvárnění tématu bude vítěz odměněn výletem na největší Všeobecnou výstavu v historii.

Vizualiace fasády pavilonu [JPEG; 164 KB]

Vizualiace expozice [JPEG; 73 KB]

Díl 4: Výtvarná soutěž pro školy začíná 31. března 2009

Kancelář generálního komisaře účasti ČR na Všeobecné světové výstavě EXPO vyhlašuje k 31. březnu 2009 výtvarnou soutěž určenou pro žáky gymnázií, středních odborných škol a základních uměleckých škol a také pro účastníky aktivit pořádaných středisky pro volný čas dětí a mládeže.

Název soutěže Lepší město - lepší život (Co učiní moje město a život v něm lepší za 20 let) je zároveň hlavním tématem Světové výstavy EXPO 2010, které se bude konat v čínské Šanghaji. Inspirující podtéma této soutěže zní: Co učiní moje město a život v něm lepší za dvacet let. Záměrem tohoto výtvarného projektu je prezentovat nápady a náměty naší mladé generace ve třech soutěžních kategoriích. Vize na budoucí život ve městech je možné zpracovat grafickou technikou, trojrozměrnou plastikou nebo pomocí počítačové animace či videa.

V případě kvalitního ztvárnění a splnění kritérií soutěže se zároveň vítězné dílo stane součástí expozice pavilonu České republiky.

Podrobnosti k soutěži pro mládež spolu s propozicemi a registrační kartou

Vítěz soutěže se za doprovodu konzultanta práce - pedagoga podívá v roce 2010 do Šanghaje a navštíví tak největší Světovou výstavu v dějinách EXPO. Na finalisty soutěže z každé kategorie čekají hodnotné věcné ceny a pro všechny účastníky soutěže, kteří se z každé kategorii umístí do 20. místa, čekají drobné dárkové předměty s logem Světové výstavy EXPO 2010.

Těšíme se na vaše nápady, vize a ztvárnění!

Kancelář generálního komisaře účasti ČR na Všeobecné výstavě EXPO děkuje za záštitu ministra školství Mgr. Ondřeje Lišky a podporu Akad. arch. Davida Vávry, který se stal patronem této soutěže.

Registrační karta výtvarné soutěže [PDF; 209 KB]

Vyhlášení výtvarné soutěže Lepší město - lepší život [PDF; 252 KB]

Díl 5: Výsledková listina soutěže "Lepší město - lepší život"

Výsledková listina soutěže pro mládež "Lepší město - lepší život"

Slavnostní vyhlášení pro účastníky soutěže proběhlo dne 23. října 2009 od 13.00 hodin v Jindřišské věži na Praze 1.

Absolutním vítězem se stala:
Lea Petříková s videem Better city, better life (Teplice, Gymnázium Teplice)

Hlavní cena:
Práce Ley Petříkové se stane součástí pavilonu České republiky na Světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji a autorka se Světové výstavy EXPO 2010 v Šanghaji zúčastní osobně, a to za doprovodu vyučující Mgr. Kamily Svobodové, která byla konzultantem její práce.

V kategorii projektů zpracovaných pomocí PC animace a videa získala:
1. místo: Lea Petříková s videem Better city, better life - Teplice, Gymnázium Teplice

V kategorii dvojrozměrných děl získali:
1. místo: Petr Karvánek s dílem Parazit - Český Krumlov, SUPŠ sv. Anežky České
2. místo: Eva Ječmínková s dílem Napříč staletími - Praha 8, ZUŠ Klapkova
3. místo: Petr Kolařík s dílem Meadow - Holešov, Gymnázium L. Jaroše

V kategorii trojrozměrných děl získali:
1. místo: Tereza Kunderová s dílem Český sen - Praha 6, Gymnázium Nad Alejí
2. místo: Martina Holá s dílem Komunikace berounských obyvatel - Beroun, ZUŠ V. Talicha
3. místo: Beáta Baranová s dílem Neobvyklý květináč - Opava, Slezské gymnázium Opavav

Zvláštní ocenění udělila hodnotící komise dílu:
Parazit autora Petra Karvánka (Český Krumlov, SUPŠ sv. Anežky České)

Soutěž pro mládež - podrobné informace

Díl 6: Český pavilon byl na Expo 2010 zařazen mezi pět nejlepších

Český pavilon byl prý vůbec první, který se na výstavě otevřel. Deník Hongkong Daily zařadil český pavilon mezi pět nejlepších ze 189 vystavovaných zemí. To mu v Šanghaji udělalo velkou reklamu. Za první dopoledne po otevření navštívilo český pavilon přes 18 000 lidí, a hned v prvních hodinách tak návštěvnost překračovala předpokládanou kapacitu objektu.

Světová výstava Expo 2010 potrvá půl roku (od 1. května do konce října 2010) a podle odhadů by ji za tuto dobu mělo navštívit asi 70 milionů lidí.

Český pavilon je vlastně budovou v budově a je nejlepší možnou pronajímanou budovou na šanghajském výstavišti. Leží přímo u hlavní návštěvnické tepny, u schodů na Evropském náměstí. Z pronajaté haly se podařilo vytvořit výjimečný objekt, jak venkovními úpravami, tak interiérem a expozicí. Před pavilonem stojí obří stuha - spirála, která upoutává pozornost a vede návštěvníky přímo do českého pavilonu. Kromě již zmíněné stuhy, v níž čekající na vstup do českého pavilonu najdou útočiště před sluncem či deštěm a také informace o České republice a národní expozici, upoutává pozornost návštěvníků jedinečná fasáda. S použitím 40 000 hokejových puků zobrazuje mapu historického centra Prahy, které je největší světovou zónou chráněnou UNESCO. Kompozice puků osázených na bílém podkladu pomocí ocelových trnů dodává pavilonu výraz.

Pavilon skvěle naplňuje koncept Všeobecné světové výstavy „Lepší město - lepší život“ a puky jsou přitom symbolem sportovního i obchodního úspěchu České republiky, protože od vítězství na turnaji v Naganu 1998 se používají na olympiádách i v rámci NHL.

Návštěvníci českého pavilonu najdou expozici, která spojuje uměleckou originalitu s technologickou vyspělostí českých autorů a stejně tak představuje soudobé plody českých hlav, jimiž se můžeme pyšnit na mezinárodní úrovni - například nanotechnologie či antivirotika. Exponáty vytvářejí osobnosti jako je Federico Díaz, Jakub Nepraš, Lukáš Rittstein, Jiří Černý, Jan Petr Muchow a další. Česká republika se s jejich pomocí představuje jako moderní země třetího tisíciletí.

Díl 7: Perly České republiky

V Šanghaji se představuje návštěvníkům národního pavilonu Expo pětadvacet vítězných Perel České republiky formou unikátního kaleidoskopu, který je doprovodným programem účasti a prezentace ČR na Expo 2010. Jeho smyslem je hledání a nalezení toho nejlepšího, co v naší zemi máme, co zde bylo vytvořeno nebo čeho jsme dosáhli. Dvacet Perel bylo navrženo a vybráno odborníky, poslední pětice českou veřejností.

Projekt uvádí opravdové perly v pěti kategoriích:

Města a místa

V kategorii navrhovali - novinářka a spisovatelka Mgr. Alena Ježková, PhD., a historik architektury a publicista Ing. arch. Zdeněk Lukeš.

• Pražský Hrad - největší hradní komplex svého druhu na světě
• Karlův most - jedinečná galerie barokních soch pod širým nebem
• Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy lázně - světově uznávaný lázeňský trojúhelník
• Český Krumlov - jedno z nejzachovalejších historických měst Evropy
• Lednicko-Valtický areál - nejrozsáhlejší umělý park v Evropě
  

Umění a kultura

V kategorii navrhovali - světoznámá architektka a designérka Eva Jiřičná CBE a známý český pedagog, spisovatel, scénárista, publicista a muzikolog PhDr. Zdeněk Mahler, Dr.h.c.

• Novosvětská symfonie - hudba Antonína Dvořáka zněla i při dobytí měsíce
• Secesní malba a Slovanská epopej - po Alfonsi Muchovi je pojmenován celý styl
• Robot z R.U.R. - Karel Čapek použil toto slovo v literatuře jako vůbec první
• Nejpřekládanější autor současnosti - jméno Milana Kundery znají po celém světě
• Animovaný film - česká škola je uznávaný vzor pro filmaře od Asie po Ameriku
  

Prvenství a rekordy

V kategorii navrhovali - paralympijský vítěz a mistr světa v cyklistice Jiří Ježek a známá pelhřimovská Agentura Dobrý den, zastřešující oblast rekordů a kuriozit v České republice.

• První keramika a první tkaniny na světě - byly objeveny ve Věstonicích
• Hokejový turnaj století v Naganu - vyhrálo Česko, kde je hokej národním sportem
• Nejdéle nepřekonaný světový rekord - v roce 1983 ho zaběhla Jarmila Kratochvílová na 800 metrů
• 80 % světové produkce piva nese jméno PILS - české pivo je všude synonymem kvality
• Český křišťál a design skla - je znám v galeriích i domácnostech všech kontinentů
  

Objevy a vynálezy

V kategorii navrhovali - významný český astrofyzik a popularizátor vědy RNDr. Jiří Grygar, CSc. a prezident Inženýrské akademie ČR prof. Ing. Petr Zuna CSc. D.Eng.h.c. FENg.

• Kontaktní čočky - díky vynálezu Otta Wichterleho vidí stamiliony lidí
• Antivirotika - preparáty profesora Antonína Holého léčí AIDS a žloutenku B
• Mikrovlnná trouba - magnetron Augustina Žáčka slouží v kuchyních všech národů
• Tryskový stav - Vladimír Svatý modernizoval staletou metodu tkaní látek
• Lodní šroub - lodě všech oceánů a moří pohání vynález Josefa Ressela
  
  

Divy České republiky

• Jára Cimrman - největší Čech, který existuje jen v duši národa
• České korunovační klenoty - symbol české státnosti
• Vamberecká krajka - dílo českých rukou
• Český kubismus - nejvýraznější původní architektonický styl
• Staroměstský orloj - ukázka umělecké i technické dokonalosti